Konec liberální demokracie?

Kdo vyvolal Populistickou tsunami?

Se svobodou volby souvisí jedna palčivá drobnost – možnost vybrat si špatně (a to naprosto legitimně). Ta nás, „nebohé“ obyvatele demokratických právních států, provází celý život. Kdyby ne, asi by v naší malé kotlině nekončila polovina manželství rozvodem a neprosperovalo by tolik klinik poskytujících laserové odstranění tetování.

Špatnou volbu můžeme provést i kolektivně – asi málokterý Němec je pyšný na to, že jeho bavorský děda Walter společně s velkou částí národa fandili Hitlerovi.

Globální populistická tsunami

Předevčírem - tedy přinejmenším dle mého názoru - udělalo špatnou volbu necelých šedesát miliónů lidí. Rozhodli se, že člověk, který hýří zlobou, pohrdáním, radikálními názory a jeden jeho netolerntní projev střídá druhý, bude řídit zemi, od které se ostatní učili, „jak dělat demokracii“. A tato pro spoustu západních lidí šokující událost je definitivním stvrzením globálního populistického trendu, kdy podstatná část obyvatel toho či onoho státu volí jedince, kteří slibují, že zatočí s establishmentem. Co je k tomu vede?

/uploads/media/10/1ykughirtq.jpg/
 

Je 9.11. (kombinace čísel 11 a 9 v datech zdá se být pro USA velmi nešťastná) a erudovaná liberální společnost se střídavě zlobí a naříká. Pochopitelně, když se podíváme na chování budoucího „úřadovatele“ v Bílém domě. Jednu chvíli zpochybňuje NATO a druhou se lísá k Putinovi - muži, který v Rusku úspěšně buduje fasádovou demokracii. Chová se machisticky k ženám a přirovnává je ke psům či jejich opačný postoj v debatě zdůvodňuje tím, že mají periodu. Tato argumentace se snad hodí do Hospody U Špinavého ubrusu, nikoli však do předvolebních prezidentských debat supervelmoci. Vykazuje netoleranci vůči menšinám a problémy s nimi chce řešit prvoplánovým budováním zdí. A hlavně, co je nebezpečné nejen pro liberály, ale pro všechny lidi - ať už volí komunisty, pravicové populisty nebo klidně i Taťku šmoulu - a veškerý život na zemi obecně, je Trumpův drzý odpor k ekologii. Jak sám říká, „globální oteplování je čínská kachna,“ a zdá se, že další 4 roky bude pobíhat po americkém ekologickém pískovišti a kopat do všech těžce a pečlivě budovaných zelených báboviček. „V New Yorku mrzne a sněží. Potřebujeme globální oteplování,“ nechal se slyšet. Škoda, že až se globální oteplování projeví naplno, bude Velké jablko pod vodou. Tento americký Zemanoklausobabiš by se musel sakra snažit, kdybych chtěl být ve svých prohlášení ještě lehkovážnější a nezodpovědnější.

„Zvolení Trumpa je začátek konce liberální demokracie“ Viktor Orbán

Američané se smyslem pro moderní západní hodnoty mají vztek na bělochy bez vysokoškolského vzdělání z nižších sociálních vrstev, kteří mají na volbě Trumpa, dle statistik, majoritní podíl. Diví se této bizarní volbě. U nás se zase obdobná sorta povětšinou městských obyvatel zlobí na voliče Zemana - který nás přibližuje totalitní Číně a polototalitnímu Rusku - a Babiše, velkopodnikatele a politika, pro kterého má zákon o střetu zájmů význam asi jako předpis o zákazu opilé jízdy na kole pro cyklistu alkoholika. Ve Francii jsou těmito „škůdci“ lidé sympatizující s Marií Le Pen - ženou, která mimo touhu dostat Francii z Evropské unie chce zakázat sňatky osob stejného pohlaví. No a v Anglii „rebelovali“ důchodci, kteří rozhodli o ostudném Brexitu. Tito lidé bortí směr, kterým se demokratický svět poslední dekády ubíral.

Jenže oni to nedělají jen tak, z plezíru. Žádná tsunami nevznikne bez toho, aniž by ji něco vyvolalo. V přírodě to může být třeba zemětřesení nebo sesuv ledovce. V této společenské situaci vznikla obří populistická tsunami podle mě proto, že tito nespokojení lidé byli příliš dlouho přehlíženi.

/uploads/media/10/pps5lwnqtk.jpg/
 

Nelíbila se jim globalizace, multi-kulti společnost, politická korektnost... Je toho habaděj a každá země má své konkrétní případy. U nás například liberální politici nenabídli řešení lidem, kterým vadilo, že pomazánkové máslo se musí kvůli EU přejmenovat.

Tradiční pomazánkové? EU je diktátor!

Pojďme se na to podívat optikou naší země - ti, kdo žijí poblíž romského ghetta někde na severu Čech, kde jim místní nepřizpůsobiví obyvatelé mlátí děti kvůli dvacce a kradou bicykly, neradi poslouchají ministra Dienstbiera, když mluví o toleranci k menšinám, jakkoli má tento idealista vlastně pravdu. A když koukají na zprávy, jak po se po Evropě střílí v redakcích, klubech nebo najíždí kamiony do lidí, těžko liberál vysvětluje, že ne každý muslim je terorista a tuplem je pak naštve každý „sluníčkář“, který v Evropě vítá uprchlíky.

Ano, takové máslo je vlastně naprostá banalita. Ale v životě lidí, kteří dělají dvanáctihodinovky v továrně na brzdné kotouče, nezbývá moc času ani chuti k hlubší politické analýze. Často pro ni nemají ani potřebně znalosti, ani vysoce erudovaného kamaráda, který by je o sofistikovanějších dějích ve světě poučil. Dílem okolností, nikoli však nutně vlastní chybou (!) nedojdou k uvědomění si, jaké ekonomické, bezpečnostní, ale i komfortní a další přínosy pro nás EU (nesporně) má. A tak jsou schopni celý koncept zavrhnout proto, že soused teď už nesmí dělat zabijačku a že oblíbená pomazánka na chleba se jmenuje „tradiční pomazánkové“, což ano, zní dost pitomě, a proč do toho mají Juncker nebo Schulz a jejich party co strkat své nosy. Kvůli takovéto tupé maličkosti pak na běžného člověka působí EU jako arogantní byrokratický diktátor.

Co tito lidé ale mají? Volební právo (na které mají bez pochyb právo), chuť mít se lépe a také emoce. A to jsou tři aspekty, které populisté ždímají jak houbu na tabuli. A jde jim to nad očekávání dobře. Populista tyto lidi nespasí, ale dopřeje jim pocit iluze, že ano.

/uploads/media/10/6najhhj99c.jpg/
 

Měl by se liberál zlobit sám na sebe?

Západní liberálové jsou schopni například dlouze debatovat o 71 všemožných genderech (ano, opravdu jich je oficiálně tolik), aby ani jednoho z šesti desítek neurazili, ale pro všechny své minoritní skupiny, ať už barevné, homosexuální, postižené, a nakonec i intelektuální měšťáky - což je nakonec taky menšinová komunita - zdá se zapomněl na většinu – bílé heterosexuály bez VŠ s průměrným či nižším platem. Které logicky naštve, když celý život pracují v továrně, která důsledkem globalizace najednou zmizí do Číny nebo do Mexika. Jsou bez práce, musí živit rodinu a potřebují rekvalifikaci. Kterým se nelíbí pocit, že přistěhovalci z jakýchkoli zemí akorát vysávají peníze, které si stát vezme z jejich platu. Kterým se nelíbí, že na hony vzdálená EU chce měnit, na co jsou celý život zvyklí. A jakkoli si můžeme myslet, že jsou ve spoustě názorech mimo, v jeho mikrokosmu jsou zcela zásadní. A liberál na vše, co se jim nelíbí, kýval.

Liberál vehnal sám sebe do pasti -  ne každému je po chuti jeho maximální otevřenost vůči všemu pokrokovému. Tím, jak se všem snažil vštípit maximum demokratických a západních hodnot, vlastně demokratický nebyl. Jelikož šel na úkor všemožných menšin a tolerancí proti mlčící většině, která nýní promlouvá.

/uploads/media/10/9vp38vzv79.jpg/
 

Někteří intelektuálové na vysokých pozicích v rámci EU byli ve svých požadavcích nekompromisní a arogantní, a tak vytvořili podhoubí k jejímu narušení. Liberálové ovládali západní státy a často i média, která i přes snahu být objektivní mluvila spíše pro ně. A tak je dost možné, že prachbídné alternativní zpravodajské weby jako Parlamentní listy nebo dokonce ty, které platí Rusko, získaly na popularitě také díky tomu, že mainstreamová média neměla dostatek porozumění pro „ty ostatní“. Zdá se mi, že tím, jak liberál v některých svých zásadách nechtěl ustoupit ani o píď, se nyní hroutí úplně. A tak mě mrzí, že vidím tolik rozhněvaných intelektuálů, ale ani špetku sebereflexe.

Diktát maloměsta?                

Liberál by se nad sebou měl zamyslet a začít konat tak, aby dál uplatňoval své hodnoty, ale zároveň myslel na (alespoň) částečný konsenzus všech. Aby pro své hájení drobností nepřišel o to nejdůležitější. Například nyní, kdy se Spojené státy pravděpodobně začnou izolovat jako před světovými válkami, nedovolil, aby se jeho země dostala pod vliv Ruska nebo Číny, kde demokracie a svoboda jsou jen prázdné pojmy. Jakožto fanoušek liberální politiky se bojím jediného – aby za nějakých dvacet let se lidé nesmáli názoru, že homosexuální páry by přece měli mít možnost adoptovat děti stejně, jako my se dnes smějeme bizarním projevům Miloše Zemana, když vážně mluví o tom, že by se uprchlíci měli umisťovat na opuštěné řecké ostrovy.

 

 

Zdroj obrázků: TMBK

Filip Čermák

+420 723 007 596 /

filip.cermis@gmail.com

Profil

Komentáře