Skvrna

Společenské postavení člověka závislé na čistotě tváře.

Cestou z okna
zakopl o pomalovanou krabici
Vlezl do ní, jelikož se mu líbila
Chvíli se rozhlížel
ale nikdo v ní nebyl
Tak si řekl, že si trochu zdřímne
 
To bylo před týdnem
Od té doby je nezvěstný
Jeho žena po něm bouřlivě pátrá
ale před pár dny jedla guláš
a u koutku úst jí zůstala hnědá skvrna
Takže ji nikdo nebere vážně
 
Napadlo mě, že bych jí byl nápomocen
Otvíral bych víka popelnic
a nahlížel do jejich břich
Prohledal bych všechny orlí hnízda
Zajel bych na Kubu zkontrolovat
nebyl-li její muž ubalen do doutníku
Ale ta skvrna…
Něco tak nemožného…
 
Pokaždé, když ženu vidím
jak vkleče uslzená nadzdvihá uvolněné dlažební kostky
nenalezne-li pod nimi svého manžela
Nemohu ji neplesknout přes zadek a neříct:
„A do pytlíků s kořením na guláš ses koukla?“
A ona, chuděra, zbledne, praští se do čela
a odběhne přecedit koření
Neboť „To už je to poslední místo
kam se ještě nedívala.“
 
Vyčítám si své chování
jako si jej vyčítají i ostatní
Například můj přítel Kaliáš se přestrojil za pohřešovaného
a celé odpoledne sledoval ztracencovu choť
Občas se na zlomek chvilky ukázal
a tak ji trýznil pochybnostmi
Jeho žert vyvrcholil ve chvíli
kdy prolétl nad její hlavou
přivázán za vzducholoď Gulyás aerolines
Žena se sebrala a v domnění, že je její muž vláčen za vzducholodí
odjela do Maďarska
Kaliáš ji tak připravil o dva dny hledání
Výčitky nám nezabránily
abychom se smíchy za břicho popadali
 
Vidíte? To vše kvůli špinavé puse
Kdyby si ji umyla
má manžela dávno v pelechu
My totiž s Kaliášem víme, kde bedna s mužem vězí
Ale její situace pro nás nemá
kvůli skvrně od guláše v koutku úst
žádnou váhu
Nemá žádnou váhu…

Vojtěch Vacek

+420 739 306 733 /

vojtavacek@email.cz

Profil

Komentáře