Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
aneb zvíře sem, zvíře tam
Fotka / 02.05.2015 / 12:47
Instagram - ještě hloupější než Facebook
Publicistika / 29.06.2017 / 15:45
tenhle nebo tamten kluk
Próza / 01.05.2015 / 15:00
Malý pozorovatelský příběh z lavičky na Karláku
Próza / 30.04.2015 / 16:04
A pak přichází chuť.
Poesie / 24.01.2017 / 20:18
V hospodách tančí Salome
Poesie / 19.03.2017 / 20:10
Nespokojena ve své kůži
Poesie / 24.11.2015 / 18:08
jídlo, chlapi, Itálie a jedno moc pěkný ráno
Próza / 16.05.2015 / 10:37
Komentáře