Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
kde je doma?
Poesie / 08.09.2016 / 13:29
když mizí krajina, kterou jste znali
Próza / 25.10.2015 / 18:44
jedno z těch horších randevú
Próza / 07.06.2015 / 19:32
...když ztratíte tolik, že už nemáte co ztratit.
Poesie / 08.05.2015 / 12:00
Proměna člověka na člověka
Poesie / 30.09.2015 / 18:09
A co tedy bude s Hong Kongem?
Publicistika / 31.07.2017 / 12:45
a jeho poslední panák
Próza / 24.04.2016 / 18:21
Prohlédni si výhledy odevšad.
Fotka / 22.04.2015 / 13:19
Dokument o životě umělců působících v ulicích pražského centra
Video / 05.05.2015 / 13:05
Komentáře