Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
pár fotek ze severu
Fotka / 12.03.2018 / 17:41
protože těch je třeba se bát
Próza / 02.05.2015 / 14:12
Několik krátkých básní
Poesie / 21.08.2017 / 11:36
Jedna z povídek z připravované audioknihy
Próza / 05.07.2017 / 19:16
V hospodách tančí Salome
Poesie / 19.03.2017 / 20:10
the city of ruins
Fotka / 23.01.2019 / 17:45
znovu se na sebe podívej...
Poesie / 16.05.2018 / 15:07
Krátký studentský film připravený za 48 hodin
Video / 30.10.2016 / 18:55
Nespokojena ve své kůži
Poesie / 24.11.2015 / 18:08
Komentáře