Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Každý pro každého hnusem!
Próza / 13.05.2015 / 13:57
Corridor Experiment
Video / 15.06.2015 / 16:12
Drobnolyrika slepých ulic
Poesie / 02.10.2015 / 14:29
Ráj tripstrů v Evropě
Publicistika / 22.08.2016 / 13:11
Legenda o živé galerii
Poesie / 12.03.2016 / 18:39
Ponížení muže v klobouku způsobilo úpadek lidských hodnot
Próza / 20.08.2016 / 17:24
Ale aspoň jsem dostala oběd zadarmo
Próza / 03.04.2016 / 18:03
Krátké zamyšlení v noci plné energie
Poesie / 31.05.2015 / 08:27
Komentáře