Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
"A co všechno máš na svědomí ty?"
Poesie / 22.04.2015 / 14:23
Video o létání v aeroklubu
Video / 22.09.2016 / 11:35
Amorfní nevymítitelno.
Poesie / 28.03.2017 / 23:56
aneb zvíře sem, zvíře tam
Fotka / 02.05.2015 / 12:47
Prázdninové pohádky vol. 5 - vysokoškolský speciál
Próza / 15.09.2015 / 20:30
Memoriál za nejlepší grafický program všech dob
Publicistika / 02.08.2017 / 17:09
Proč to fouká z luk a polí? Kde jsi léto? Proč to bolí?
Poesie / 23.04.2019 / 16:43
Komentáře